London, baby!

23:42:00

Jeden z mých největších snů, které mi splnil až Matfyzák (mimo jiné) už loni v září. Jakmile na konci června dodělal státnice a teda dokázal už normálně komunikovat a přemýšlet, tak jsme začali vybírat hotel a letenky. Bylo to celkem narychlo, navíc já byla v práci, tak jsme si vždycky po večerech přeposílali to co jsme našli. Díky internetu je všechno sranda, takže jsme nakonec všechno zarezervovali, objednali, zaplatili.

Letěli jsme začátkem září. Byla jsem šíleně nervózní, protože to byla naše první dovolená, letadlem jsem letěla naposledny před deseti lety (a bojim se toho jako čert kříže) a prostě vždycky jsem hrozně ve stresu, že se něco pokazí, uletí nám letadlo, nebude pro nás místo v letadle, v hotelu nebudou mít naší rezervaci, ujede nám transfer z letiště a tak dále. Hotová černá kronika :D. Díkybohu, že je vedle mě ryze racionální Matfyzák, kterej mě vždycky uklidní. 
Každopádně, byla jsem fakt šťastná, když jsme večer konečně dorazili do hotelu. Byl hned u Hyde parku, tak jsme si šli koupit jídlo a sednout tam. A v tu chvíli jsem byla fakt strašně šťastná, že se mi to splnilo a konečně sem v Londýně :)).
Prošli jsme se po takovejch těch klasickejch turistickejch atrakcích, byli jsme v Mořskym světě (kterej byl fakt NÁDHERNĚ udělanej a radím, vykašlete se na Madame Taussand a jděte radši sem), hodně nakupovali, hodně se procházeli po parcích, skamarádili se s Němkou Annou, omylem vlezli na koncert náboženskejch fanatiků, projeli se lodí (protože nám to přišlo jako dobrej nápad, jet neznámo kam), dostali se k snad nejhnusnější stanici metra v  Londýně, byli v Natural History Muzeum, koupili si od kouzelníka karty, ochutnali Fish and chips a já dostala nádhernýho plyšovýho králíčka. 

Následuje výběr pár fotek (vyfotili jsme jich celkem asi 800). Podrobné články jsou na mém starém blogu, tady, tady, tady a tady





Jeden z nejsilnějších zážitků pro mě byla návštěva domu, kde bydlel Freddie Mercury. Byli jsme tam zrovna v den, kdy by měl narozeniny, takže jsme tam prostě museli jít. Smutnej a zároveň šťastnej zážitek pro mě. Ráda na to vzpomínám. A chápete, že ještě 13 let po jeho smrti mu tam lidi nosej k narozeninám kytky?













Hned bych se tam vrátila :(

You Might Also Like

0 comments

Popular Posts

Like me on Facebook

Flickr Images