Jarní výlet do Drážďan

09:26:00

V Drážďanech jsem byla už tolikrát, že to snad ani nepovažuju za výlet do zahraničí. Žádný cestovní pojištění, žádný stahování aplikací do mobilu, žádný balení (stylem ,,popadla kabelku a šla"). Dokonce jsem na svém předchozím blogu o těch výletech psala články - ale kvalita vážně nic moc (nechápu, jak jsem mohla mít relativně dost sledovatelů, když si to po sobě teď čtu, připadá mi to strašný :D). 
Jeli jsme z Prahy autem, což bylo fajn (až na jistej problém s pasama a pásama). Já jakožto nejzkušenější jsem byla pověřena , abych našla vhodné místo pro parkování. Pokud hodíte do googlu ,,parkování v Drážďanech", najde vám to spoustu odkazů. Mně přijde nejlepší podzemní parkoviště u obchoďáku Centrum Galerie, - stojí to 5€ na celý den, což je podle mýho názoru super cena. Navíc do centra je to pěšky kousek a můžete si průběžně odkládat těžké nákupní tašky :D.


Takže po zapakování jsme šli rovnou do centra. Kiko je naprosto boží kosmetika, ale nějak jsem si tam nemohla tentokrát nic vybrat.

O kousek dál byl hlavní cíl naší mise - Primark. Jejich prodejny jsem navštívila v Londýně, Bruselu, Berlíně, ale v Drážďanech ještě ne. A musim říct, že Primark v Drážďanech mi přišel asi nejlepší - uklizenej, prázdnej a bez arabů. Ale o tom bude samostatnej článek. 


Odkládací místo na přítele před Primarkem. 


Kamarádka asi po dvou hodinách chtěla ještě nakupovat, já už toho měla dost, a tak jsem se rozhodla jít se podívat taky konečně ven. Sluncem zalitá Pragerstrasse, to bylo něco... Miluju, jak je teplo a sluníčko a všichni sedí venku, povídají si, smějí se... Člověk prostě cítí, že to ,,žije". Ne jako v zimě, kdy každý rychle spěchá do tepla. 




Lush je podle mě předraženej obchod (hlavně, že je cruelty free/vegan/raw/bio/nevimcoještě). Ale stačilo projít i v několikametrový vzdálenosti, a cejtíte tu krásnou vůni.



Pomalu jsem začínala mít hlad, tak jsem se stavila na tradiční německý jídlo - kebab. (jo, to byl trochu trapnej fór, ale byl celkem dobrej. Hlavně je fakt přímo na Pragerstrasse a stál asi 3,50€. Pokud máte víc času než já, zkuste najít Babos Dönerpoint, ten je fakt dobrej).




Zmrzka ve slunečném a teplém dni nesmí chybět :)


Pak už měla hlad i Adélka s Pavlem, a tak jsme hledali něco, kde by se najedli. Našli jsme asijskej fast food hned vedle Starbucks. Za 4€ nudle s kuřecím masem v těstíčku a totálně roztomilá krabička jako bonus.


Najezení jsme se mohli vydat podívat i po památkách, když už bylo tak hezky. Šli jsme kolem Almarkt Galerie....

....až na Dresdner Striezelmarkt. 



A došli jsme k Frauenkirche. 


Malé historické okénko - kostel byl za 2. světový válce zničenej bombardováním, ale ne přímym zásahem, ale v důsledku požáru, kterej byl blízko. Hromadu trosek tam nechali 45 let, až přišli komunisti a chtěli tam vytvořit parkoviště. To jim naštěstí nepovolili a v 1994 začala rekonstrukce z původních kamenů. Celkem ta sranda stála 180 milionů €. Cca polovina kamenů je původních - to jsou ty tmavší :). 


Jako ta rekonstrukce, všechna čest. Kostel má dokonce klimatizaci :D. Ale vevnitř se mi prostě nelíbí...



Pak jsme se vydali do Augustusstrasse, kde je tenhle obří obraz, který se táhne celou ulicí. Prý je udělaný z míšeňského porcelánu a zobrazuje knížata, vědce, umělce, vojáky a další osobnosti. (Připadám si jako historik - na to, že jsem dějepis fakt neměla ráda...)


Projdeme Augustusstrasse a dostaneme se k Hofkirche. Minule jsem byla i vevnitř, tentokrát jenom zvenku. Taky tahle budova byla hodně poškozená během války, i když ne tolik jako Frauenkirche. 


Pak jsme šli po Brühlsche Terasse, odkud je krásnej výhled. Třeba na Labe.



Nebo taky na budovu kancléře Saska.



...až jsme došli k Brühlschen Garten, chvíli si sedli na lavičku, pomlouvali vedení v bývalý práci (s Adélkou jsme byly kolegyně). A samozřejmě si udělali nezbytné selfíčko, protože jak řikáme s Ivanou ,,Když nemáš selfie, jako bys tam nebyl" :D





No a při cestě zpátky je kousek Semoper Dresden. To je na Drážďanech fakt super, jak jsou malý a všude krásně dojdete pěšky :).




A samozřejmě jsme nemohli vynechat asi nejznámější památku - galerii Zwinger. Asi moje nejoblíbenější stavba v Drážďanech. 





A pak už jsme se pomalu vraceli k autu, na poslední mini nákupy a tak. Tohle je zastávka Postplatz. Hrozně se mi líbí ty jejich tramvaje. A zastávky.



A poslední taková zajímavot - v Centrum Galerie si můžete dát zmrzku připravenou pomocí tekutýho dusíku. Já už jsem jednu takovou zkusila a to na EUCYSu, tak jsem z toho nebyla tak moc odvázaná, ale Adél s Pavlem si jí dali a prý byla moc dobrá.


Tak, to je všechno. Tentokrát žádný faily, žádný vtipný historky (minule nám v Drážďanech pták ukrad sýr). Dokonce i počasí vyšlo. Takhle z fotek to vypadá, že jsme byli hrozně pilný turisti... No, připravuju článek jenom o věcech z Primarku, tak to vás hodně rychle vyvedu z omylu...


You Might Also Like

2 comments

  1. Mě se Německo nikdy moc nelíbilo a nelákalo mě ani nějak ho navštěvovat. Po přečtení tohoto blogu musím uznat, že to byla chyba. Na fotkách vypadají Drážďany moc hezky. Asi je to celé jen o tom, vědět které správné místo navštívit. Super stránky.

    ReplyDelete
  2. Naprosto souhlas. Od emho hometownu jsou drazdany fakt kousek a kdyz tam jedu, beru to jako vylet do vedlejsiho mesta :D ALE presto tam jsou porad mista, ktera chci navstivit a furt se to nestalo. Taky je to takovy zachrany bod, kdyz mam nutkani jet do zahranici, tak vim, ze rano sednu na vlak do drazdan a ukojim alespon to :D

    ReplyDelete

Popular Posts

Like me on Facebook

Flickr Images