Potmě jsou všechny kočky černý

03:54:00

Další blog z kategorie osobních, snad to nebude vadit :). Ale měla jsem strašně fajn víkend, o který se s váma chci podělit. Akorát teda než jsem to stihla napsat, tak je další víkend :D. Ale co.


V pátek byl opět pivní festival a opět tam hrál Mr Stranger, který jsem chtěla vidět. Vzala jsem s sebou Zhenyu, aby viděl, zač je toho loket a co je to česká tradice. Přišli jsme dřív, než měli kluci hrát, dali jsme si pivo a protože bylo hezky, sedli jsme si ven. Po chvilce si k nám přisedli dva chlapi, jeden z nich mluvil rusky - no a samozřejmě Zhenya ho pozdravil v ruštině a už to jelo. Nejdřív jsem se trochu chytala, pak už nerozumněla vůbec, ale vůbec nic :D. Ten druhej byl z Norska, tak jsme si povídali o Norsku, jak je to tam hrozně drahý a jak Norko plánuje koupit Rusko a zapíchnout norskou vlajku na Rudym náměstí v Moskvě.
Koncert byl fajn, byl tam jeden pán, kterej už vypil víc než by snes a krásně tam tancoval. Pak jsme šli ještě k Dungovi, kde jsme debatovali nad všim možnym a domů jsem se dostala někdy v 6 ráno.
Následující den byl snad ještě lepší. Psal mi Martin, jestli s nim nechci jít na večeři a pak na pivní festival. Šli jsme do vietnamský restaurace, kousek od I.P.Pavlova a to jídlo bylo báječný. Docela rozdíl oproti těm ,,čínskejm" fastfoodům, co jsou všude kolem. Protože Zhenya bydlí na Václaváku (přímo pod koněm, v kartonový krabici) a navíc u zbyla z předchozího dne vstupenka na pivní festival, volala jsem mu, jestli se nechce přidat.
Mezitím jsme s Martinem dorazili na Letnou a šli se podívat Na Stalina na Stalina. U metronomu totiž vyrostla replika Stalinovy sochy kvůli natáčení filmu. Bohužel jsme ale přišli pozdě a Stalin už tam nebyl. Tak jsme aspoň seděli, kochali se výhledem na Prahu, pili pivo a poslouchali drumce, který hráli pod náma. Bylo to krásný. Sice v Praze žiju od narození, ale výhled na Prahu se mi nikdy neomrzí. Navíc jak se stmívalo, postupně se začínali rozsvěcet světla... Pak už byla úplná tma a najednou byl v dáli na třech místech zároveň ohňostroj.

Pak už byla moc zima a tma, a šli jsme přes celou Letnou ke Spartě, kde byl pivní festival, abysme mohli vrátit ty kartičky. Cestou jsme si pouštěli písničky, tancovali valčík... :D.
Pokračovali jsme do Dunga. Takovej normální večer. Nasrali jsme půlku hospody, ale co je hlavní, prosadili jsme si svoje! Celkem na pohodu si na celou hospodu pouštět ruskou písničku (kterou teď nemůžu vyhnat z hlavy a pouštim si jí pořád dokola :D.)
Pokračovali jsme exkurzí do gay klubu, protože... to v Kazachstanu neni, žejo. A pak teda do normální klubu. No, normálního... byla jsem tam já a pak samý rusové a němci.

V neděli jsem teda šla spát asi v sedm a po pár hodinách spánku musela vstát. Šly jsme se s Kájou podivat do Kočičí kavárny. A rovnou si řekly, že si v Karlíně najdeme byt, protože to tam vypadá hrozně stylově. A je tam všechno, co potřebujeme, jako třeba kadeřnictví za stovku.
Kočičí kavárna byla fajn, daly jsme si domácí limonádu (když už tam jsou kočky, který jsou taky domácí). Skoro všechny kočičky ale spaly, takže s nima nebyla moc sranda. Ale byly krásný a roztomilý.





A protože bylo krásně, chtěly jsme si sednout někam ven s pivem. Tak že prej půjdeme na Vítkov, podle mapy to bylo kousek... No, podle mapy. To, že jsme musely ujít asi dva kilometry abysme našly něco, kudy se dá jít, radši nekomentuju. Musely jsme projít naprosto odpornym podchodem pod vlakovou tratí. To už jsme obě měly dost nahnáno a nahlas se bavily o našich přítelích, který dělaj karate a jak nás spoustu chvatů naučili. Ale  řeknu vám, zlatej podchod. Čekalo nás totiž asi milion schodů do kopce. Když už to konečně vypadalo, že je konec, za rohem se objevily další. Až jsme prostě v jednom bodě vyhlásily odpočinek.

A našli jsme takový párty místo s lavičkou. A krásnym výhledem. Sice nám každou chviličku hrozilo, že spadneme dolů, ale čert to vem. Bylo to krásný, ale neřeknu vám, kde to je! Protože pak by tam chodil každej, žejo,


No a protože byl v neděli v Praze koncert ACDC, tak mě rodiče přemlouvali, ať se tam jdu s nima podívat. Jakože lístek nemaj, ale protože to bylo venku (na letišti v Letňanech), tak to šlo slyšet a i docela vidět. A evidentně nebyli jediný, kdo měl takovej nápad, protože doslova v poli stálo docela dost lidí.
Já ACDC moc neposlouchám, byla jsem tam asi půl hodiny a nejvíc se mi samozřejmě líbila ta světelná show :D. A taky se mi líbil ten plastovej kelímek, do kterýho se točilo pivo (stejnej je třeba na Majálesu). Tak jsem si chtěla koupit to nechutně předražený pivo, abych měla ten kelímek. Jenže to bych musela mít kartu a abych mohla mít kartu, tak jsem potřebovala lístek na koncert. Už jsem byla smířená, že kelímek nebude, ale moje máma je žena činu a tak se ptala asi třech lidí s kartou, jestli by nám jí nepůjčili, že jim dáme hotovost. Dvě z nich nefungovaly, ale napotřetí se zadařilo. Moje sociofobické já to chtělo vzdát v momentě, kdy se nedalo platit hotově. Takže jsem jenom zírala, jak se máma všech okolo ptá a shání :D. Ale mám kelímek a mám radost.


A teď už mě čeká jenom práce, práce a práce.... :D

You Might Also Like

1 comments

  1. Mě pivní fest ještě čeká. :D
    ... miluji kočičky ♥ - atmosféra kočičí kavárny musí být kouzelná. :))

    ReplyDelete

Popular Posts

Like me on Facebook

Flickr Images